Recent articles
- सृष्टिरहस्यसृष्टिरहस्य।– श्रीमद्वासुदेव मिश्रशर्म्मा कस्मिन्नु भगवो विज्ञाते सर्वमिदं विज्ञातं भवतीति ॥ मुण्डकोपनिषत् १.१.३ ॥ कुछ शिष्यों ने शौनक महर्षि से प्रश्न किया – वह कौन सी ज्ञान है, (Grand Unified Theory or Theory of Everything) जिसको जानने… Read more: सृष्टिरहस्य
- BRAIN WAVES AND AI – THE VEDIC VIEWBRAIN WAVES AND AI – THE VEDIC VIEW.-Basudeba Mishra मनोबुद्धिरहङ्कारश्चितं करणमान्तरम् ।संशयो निश्चयो गर्वः स्मरणं विषया अमी । We have five external sense organs. There are four internal sense organs also. The first is mind (मन),… Read more: BRAIN WAVES AND AI – THE VEDIC VIEW
- पातञ्जलयोगदर्शनम् – व्यासभाष्यसमेतम् हिन्दी Yoga Darshana Hindiपातञ्जलयोगदर्शनम् व्यासभाष्यसमेतम्हिन्दी भाषान्तरण सहित। Yoga Darshana, Yoga Sutras of Patanjali with Vyasa Bhashya (commentary) with Hindi translations चतुर्थः कैवल्यपादः । जन्मौषधिमन्त्रतपःसमाधिजाः सिद्धयः ॥१॥ जन्म औषधि मन्त्र तपः समाधि जाः सिद्धयः जन्म, औषधि, मंत्र, तप, और समाधि से… Read more: पातञ्जलयोगदर्शनम् – व्यासभाष्यसमेतम् हिन्दी Yoga Darshana Hindi
- पातञ्जलयोगदर्शनम् – व्यासभाष्यसमेतम् हिन्दी Yoga Darshana Hindiपातञ्जलयोगदर्शनम् व्यासभाष्यसमेतम्हिन्दी भाषान्तरण सहित।Yoga Darshana, Yoga Sutras of Patanjali with Vyasa Bhashya (commentary) with Hindi translations तृतीयः विभूतिपादः । उक्तानि पञ्चबहिरङ्गाणि साधनानि । धारणा वक्तव्या— तृतीयः विभूति पादः उक्तानि पञ्च बहिः अङ्गानि साधनानि धारणा वक्तव्या तृतीय विभूति… Read more: पातञ्जलयोगदर्शनम् – व्यासभाष्यसमेतम् हिन्दी Yoga Darshana Hindi
- पातञ्जलयोगदर्शनम् – व्यासभाष्यसमेतम् हिन्दी Yoga Darshana Hindiपातञ्जलयोगदर्शनम् व्यासभाष्यसमेतम्हिन्दी भाषान्तरण सहित। Yoga Darshana, Yoga Sutras of Patanjali with Vyasa Bhashya (commentary) with Hindi translations द्वितीयः साधनपादः । तपःस्वाध्यायेश्वरप्रणिधानानि क्रियायोगः ॥१॥ नातपस्विनो योगः सिद्ध्यति । अनादिकर्मक्लेशवासनाचित्रा प्रत्युपस्थितविषयजाला चाशुद्धिर्नान्तरेण तपः सम्भेदमापद्यत इति तपस उपादानम् । तच्च… Read more: पातञ्जलयोगदर्शनम् – व्यासभाष्यसमेतम् हिन्दी Yoga Darshana Hindi
- पातञ्जलयोगदर्शनम् – व्यासभाष्यसमेतम् हिन्दी Yoga Darshana Hindiपातञ्जलयोगदर्शनम् व्यासभाष्यसमेतम्हिन्दी भाषान्तरण सहित। Yoga Darshana, Yoga Sutras of Patanjali with Vyasa Bhashya (commentary) with Hindi translations प्रथमः समाधिपादः । योगेन चित्तस्य पदेन वाचांमलं शरीरस्य च वैद्यकेनयोऽपाकरोत्तं प्रवरं मुनीनांपतञ्जलिं प्राञ्जलिरानतोऽस्मि योगेन चित्तस्य पदेन वाचाम् योग के द्वारा… Read more: पातञ्जलयोगदर्शनम् – व्यासभाष्यसमेतम् हिन्दी Yoga Darshana Hindi
- ଶ୍ରୀମଦ୍ଭଗୱଦ୍ଗୀତା॥ ଅଥ ଶ୍ରୀମଦ୍ଭଗୱଦ୍ଗୀତା ॥ Gita ଅଥ ପ୍ରଥମୋऽଧ୍ଯାଯଃ । ଅର୍ଜୁନୱିଷାଦଯୋଗଃ ଧର୍ମକ୍ଷେତ୍ରେ କୁରୁକ୍ଷେତ୍ରେ ସମୱେତା ଯୁଯୁତ୍ସୱଃ ।ମାମକାଃ ପାଣ୍ଡୱାଶ୍ଚୈୱ କିମକୁର୍ୱତ ସଞ୍ଜଯ ॥ ୧-୧॥ ଦୃଷ୍ଟ୍ୱା ତୁ ପାଣ୍ଡୱାନୀକଂ ୱ୍ଯୂଢଂ ଦୁର୍ଯୋଧନସ୍ତଦା ।ଆଚାର୍ଯମୁପସଙ୍ଗମ୍ଯ ରାଜା ୱଚନମବ୍ରୱୀତ୍ ॥ ୧-୨॥ ପଶ୍ଯୈତାଂ ପାଣ୍ଡୁପୁତ୍ରାଣାମାଚାର୍ଯ ମହତୀଂ ଚମୂମ୍ ।ୱ୍ଯୂଢାଂ ଦ୍ରୁପଦପୁତ୍ରେଣ ତୱ… Read more: ଶ୍ରୀମଦ୍ଭଗୱଦ୍ଗୀତା
- 5 TYPES OF VEDIC QUANTUM NUMBERS (वस्तुधर्म).5 TYPES OF VEDIC QUANTUM NUMBERS (वस्तुधर्म). Shri Basudeba Mishra Sharma The 2022 Nobel Prize in Physics was awarded for experiments with entangled photons to facilitate quantum information processing. The “quantum” part of a quantum computer… Read more: 5 TYPES OF VEDIC QUANTUM NUMBERS (वस्तुधर्म).
- रुद्र और यम कौन हैंरुद्र और यम कौन हैं । श्रीमद्वासुदेव मिश्रशर्म्मा प्रजापति वायु रूप से जल के साथ वराह बन कर अग्नि के सहयोग से विश्वकर्मा बन कर पृथ्वी का सर्ज्जन किया । फिर अग्नि के संयोग से वसु-रुद्र-आदित्यों… Read more: रुद्र और यम कौन हैं
- चैतन्यम् आत्माचैतन्यम् आत्मा । श्रीमद्वासुदेव मिश्रशर्म्मा चेतना चेतनभिदा कूटस्थात्मकृता न हि ।किन्तु बुद्धिकृताभासकृतैवेत्यवगम्यताम् ॥ पञ्चदशी – ६-४५॥ चेतन अचेतन का भेद कूटस्थ (कूटँ॒ अप्र॑दाने – न भाति नास्ति कूटस्थ – कूटवत् निर्व्विकारेण निश्चलः सन् तिष्ठतीति – एकरूपतया… Read more: चैतन्यम् आत्मा
- ज्योतिष, कर्मकाण्ड, तन्त्र, आयुर्वेदपण्डित गङ्गाधर पाठक ज्योतिषं कर्मकाण्डं वा चेन्नार्हन्ति भिषग्वरा:। कृतान्तादप्यतिक्रूरा धनधर्मासुहारिण:।। बड़े नाम गाम वाले श्रेष्ठ चिकित्सक भी विविध रोगानुसार रोगियों के लिए ज्योतिष एवं कर्मकाण्डादि का सम्मानोपयोग नहीं करते तो वे अतिक्रूर धन, धर्म और प्राणों… Read more: ज्योतिष, कर्मकाण्ड, तन्त्र, आयुर्वेद
- रस बल से सृष्टिश्रीवासुदेव मिश्र। निरंश संयुक्तवस्तुका (combined and spread-out particles without parts) एकसाथ रहकर स्थिर रहना (at equilibrium and at rest) आपः (आ॒पॢँ व्या॑प्तौ, आपॢँ लम्भ॑ने – आभिर्वा अहं इदं सर्वं आप्स्यामि यदिदं किं चेति तस्मादापोऽभवन्_ गोपथब्राह्मणम् पूर्व)… Read more: रस बल से सृष्टि
All articles
Our latest YouTube videos
Categories of articles
- Bhajans (1)
- Dreams (2)
- Essays of gurudeva (222)
- Cooking (1)
- Language (3)
- Mathematics (6)
- Mind, Perception, Intelligence (6)
- Sanskrit & Tamil (4)
- Gita (5)
- Kanva Yajurveda Samhita (1)
- Modern Physics (56)
- Black Holes (2)
- Coulumb's Law (1)
- Einstein's Relativity (3)
- Electron (3)
- Entanglement (8)
- Gravity (6)
- Quantum Chromodynamics (QCD) (2)
- Odia (2)
- Odisha (1)
- Pandit Gangadhar Pathak (2)
- Purana Content पुराण विषयसूची (1)
- Scientific Superstition (16)
- Veda (54)
- दर्शपूर्णमास (1)
- माया का स्वरूप (4)
- वेद स्तुति मीमांसा (5)
- Veda Samhita Moola (1)
- Yoga (8)
- Yoga Darshana (1)
- अरुण कुमार उपाध्याय (1)
- अवतार (Avataara) (6)
- आत्मा (14)
- आयुर्वेद (Ayurveda) (4)
- उच्चारण (3)
- उपनिषद-सम्बन्धित लेख (Upanishad related Articles) (8)
- उपनिषद् (Upanishads) (8)
- ज्योतिष (2)
- तन्त्र (1)
- दर्शनम् (Darshanam) (6)
- देवता (Devata) (4)
- धर्म (Dharma) (1)
- नवदुर्गा रहस्य (4)
- पण्डित गङ्गाधर पाठक 'मैथिल' Pandit Gangadhar Pathak Maithil (2)
- पुराण (Puraana) (7)
- पुरुष सूक्तम् (Purusha Sooktam) (2)
- मोतीलाल शास्त्री (2)
- वर्ण व्यवस्था (1)
- वेद Veda (4)
- वेदान्त (Vedanta) (4)
- Vedantic Schools (2)
- शब्द (Shabda) (3)
- संस्कृत (2)
- शिव (Shiva) (2)
- श्राद्धविज्ञान (1)
- सृष्टि विज्ञान (Science of Creation) (10)
Vaidika Vigyana.